Je určitě dobře, když se o zrekonstruované pěší zóně mezi lidmi hodně mluvilo či mluví (že dlažba je moc světlá, tedy nezakryje žádnou skvrnku, že časovou osu ničí rez, že umělecký artefakt Brána času šokuje i že se nový bulvár zkrátka líbí). Bylo by s podivem, kdyby její proměna prošla bez povšimnutí. Na těchto slovech, která dnes zazněla z úst starosty města Jana Svobody na závěrečné tiskové konferenci, se postupně shodli všichni řečníci.

Ateliér A69 - architekti zastupoval Jaroslav Wertig. „Naše představy o proměně části třídy Svobody a okolí se naplnily díky přístupu města, dodavatelům i cestě financování, které se pěší zóně dostalo," kvitoval. K připomínkám veřejnosti na výběr dlažby, výskyt rzi apod. vzpomněl na svůj penál ze světlé kůže, který měl v dětství. I na něm byl totiž zpočátku patrný každý otisk, škrábanec atd., dokud nezískal ´patinu´. Architekt připomněl i největší změny, ke kterým oproti původnímu projektu nakonec došlo. 1/ Místo historiogramu - časové osy s nejvýznamnějšími daty z historie Chebu (jde o ozdobný kryt odvodňovací strouhy, která se odvíjí středem nového bulváru) - měl být původně demogram se jmény všech obyvatel Chebu roku 2000. 2/ Měnila se podoba osvětlení, ale u odvážných lamp i tak zůstalo. 3/ Osvětlovací sloupky se díky vývoji technologií stihly proměnit v unikátní lampy s LEDdiodovými panely (vedle pohybujících se grafických motivů střídavě přinášejí různé textové informace vč. aktuálního času). 4/ U křižovatky s Májovou ulicí měl vzniknout jakýsi meeting point, místo k setkávání v podobě vyhlídkové kavárny na nožičkách ve výšce prvního podlaží. Ustoupilo se z toho s tím, že by objekt příliš přitahoval pozornost a konkuroval, resp. snížil atraktivitu všech výjimečností v okolí (dnes je proto mj. nově osvětlena i socha Atlanta zdobící zaoblené nároží s vchodem do prodejny Intersport - býv. Čedoku). 5/ Brána času od sochaře Mariana Karla měla původně podobu dveřního křídla zasazeného do rámu, které se otvíralo a zavíralo. Aby snad někomu něco nepřiskříplo, došlo k zabstraktnění, zjednodušení návrhu a rozhodnutí, že se bude celý artefakt pomalu otáčet (v poledne je v poloze otevřeno, o půlnoci v poloze zavřeno).
Předseda Okresní hospodářské komory Cheb Jakub Pánik mimo jiné rád poznamenal, že zásadním dodavatelem stavby byly chebské firmy, a vyjádřil přesvědčení, že nyní bude centrem našeho města korzovat ještě více lidí, kteří také budou chtít využívat celé spektrum tamních služeb.
Jednatel společnosti invita Petr Vašta hovořil o internetových stránkách a audiovizuálních produktech pro publicitu projektu rekonstrukce pěší zóny, z nichž ty závěrečné (porovnávací fotogalerie, komentovaný dokumentární film, zrychlený sestřih atd.) právě dostávají finální podobu.
Pozvání na tiskovou konferenci přijal v neposlední řadě také Zbyněk Černý ze Státního okresního archivu Cheb, spoluautor publikace Que procedit - Historie pěší zóny v Chebu. Např. k již zmíněné budově s někdejším Čedokem (původně: Česká eskomptní banka a úvěrový ústav) uvádí, že je po architektonické stránce nejvytříbenější a nejpůsobivější stavbou dnešní třídy Svobody, a prozrazuje, že nároží podpírá mohutná socha Atlanta od chebského sochaře Johanna Adolfa Mayerla.